Náctiletá pesimistka (někdy i optimistka jak kdy) miluje knihy a čtení knih. Její věk, ale nic neznamená. Chová se jako vyspělá puberťačka, denně přečte klidně i několik knih. Nesedí, ale furt u knih, ale taky píše povídky. Její sen ? Napsat v budoucnu knihu a přečíst všechny knihy na světě, což se asi nestane. Jinak pravidelně chodí na kolo a brusle. Ráda se sejde s kamarádkami do města. Je hrozná knihomolka, a vždy když je v obchodě musí si nějakou knihu koupit.
Bláznivá holka by ráda zapadla do světa bloggerů a blogerek. Její pravé jméno je Jessica, ale nechce, aby
někdo z její třídy objevil tento blog, tak se představuje pod přezdívkou Bonnie.
Už jsem na tvých blozích byla a přestože si mě neoslovila, na to mám vyšší nároky a měřítka, tak jsem si říkala, že jako snaživý nováček si zasloužíš nějaký důkaz mé přítomnosti.
OdpovědětVymazatV téhle fázi jsi už možná ochutnala nějaký ten pochvalný cukrkandl a dostalo se ti i kyselého stěru od návštěvníků a konkurenčních blogerů. Je na čase, aby sis přečetla jednu poctivou sytou komentářovou baštu. (Sorry za ty metafory, ale těšila jsem se na oběd, když jsem to psala.)
Začnu tím, že ti na rovinu řeknu, že podle toho, co jsem zatím viděla, jsi průměr. Což, pravda, není důvod k jásání, ale zase máš prostor pro zlepšení bez toho, aniž bys byla úplně na dně jako naprostá trapka. Tvůj blog prostě plně odpovídá tomu, kolik ti je let a že teprve začínáš. Taky ale prozrazuje, že máš něco v hlavě a jako každý mladý člověk v sobě skrýváš potenciál, který se může rozvinout.
Uvědomuješ si, že se máš ještě dost, co učit a máš v sobě plno elánu, což se taky v životě, i tom blogerském, hodí, protože kdo se nenarodí jako génius a chce na špičku, musí na sobě pracovat. A bez motivace a takového toho zapálení to jde těžko.
Co chceš umět, to prostě musíš trénovat. Nejlépe denně, říkává táta (v mládí závodně sportoval, takže nemluví do větru). Ovšem nezapomeň i na to, že někdy musíš taky odpočívat. Život v reálu i ten virtuální je totiž hodně o tom být vyrovnanou osobností.
Tvá impulzivnost se ovšem může stát i tvým nedostatkem. Například se to ukázalo v počtu naráz založených blogů. Počet blogů není zákonem stanovený, ale myslím, že by na lidi lépe působilo, kdybys začala s jedním blogem a na rozjetí dalšího bys počkala ještě několik měsíců.
Taky někoho odradí to, že s prominutím fotíš každou kravinu. Chápu. Učíš se ovládat foťák a teprve si hledáš témata a motivy, které by si jednak dokázala zachytit, jednak by zaujaly i okolí. Na druhou stranu musíš mít trpělivost. Pokud někoho teď zaujmeš, tak to budou nejspíš tvé vrstevnice a půjde jim o to najít internetovou kamarádku. To je v pořádku a můžou z toho vzniknout i dlouholeté vztahy.
Respekt ostřílených blogových veteránů a zmlsanějších čtenářů přijde až časem. Pokud se budeš zlepšovat.
Do té doby buď sama sebou a na nic si nehraj. Poslouchej rady, ale nedělej ze sebe loutku. Rady si přečti a promysli, než se rozhodneš, jestli a do jaké míry se jimi budeš řídit.
Každý dělá chyby, každý má chuť někdy to, co dělá pověsit na hřebík. Někdy při takové náladě pomůže jenom zatnout zuby a přečkat to nebo to opravdu na nějakou dobu opustit.
Cokoliv napíšeš, může někdo nepochopit. Jistě, způsob vyjádření dělá hodně, ale pamatuj si taky, že ty nejsi zodpovědná za míru mozkové činnosti a velikost slovníčku tvého čtenáře.
Pravidla pravopisu a slovník cizích slov jsou kamarádi studenta, blogera i obyčejného chytrého člověka.
Ve tvém věku je naprosto normální najít si vzor (klidně i několik). Postupem času ti dojde, že to jsou taky jen lidi a že, i když tě něco naučili, že je fajn jít vlastní cestou.
V jedné diskuzi pod odkazem na tvůj blog padlo několik jmen. Stojí za to se na jejich blogy podívat, ale nenech se příliš zdeptat, ani když se s nimi budeš srovnávat ty, ani když tě bude s někým srovnávat někdo jiný. I ti nejlepší se totiž mají celý život, co učit. A i když samozřejmě oceňuju jejich talent a dosažené výsledky, tak očekávat od úplně každého stejnou úroveň a výsledky jako od nadprůměrně nadaných jedinců prostě není fér.
Protože máš pravdu v tom, že získané zkušenosti hrají velkou roli a zkušenosti se získávají časem. Lidé se učí různě rychle, takže je opravdu možné se v krátkém čase vyšvihnout na vysokou úroveň, ale jak říkám, lidé jsou různí. Co platí o jednom, neplatí o druhém.
Každopádně, co se psaní článků týče pomohou i ta nejpitomější slohová cvičení ve škole. I kdyby jen proto, že se člověk dozví, jak něco NEdělat.
Děkuju za názor a komentář. Budu o tvých radách přemýšlet. Děkuju za tak dlouhý komentář.
VymazatVelmi se tesim na tvoje knizni prispevky..
OdpovědětVymazatMas velmi dobry zaroven i druhy blog..
Pridavej hodne prispevku, at mame co cist..
Jen tak dale, drzim palce.